Rány

Zraňujeme se nechtě
ale ze všech sil
je slyšet prasknutí obří číše
a jen v horkých rukou sklářů lásky
je náš další osud

Máme se celý život na krku
(jen se drž)
často se líbáme v úprku
často si krademe slova
často děti v nás
si s našimi dětmi hrají
i když krejčí čas
nám pomalu stříhá na šaty
na poslední jízdu králů
ale dokud se uzlíkem držíme
dokud jsme vedeni
v tajné spisovně něčího srdce
budeme se zraňovat
a ze všech sil odpouštět vrypy
na stěnách sklenic
co jednou dopité
ze země nikdo nezvedne