Sním...

Sním..

A můj sen začíná tak jaksi nesměle..

(možná jen tím…)

že mráčky na červáncích jezdí vesele
a vzduch se voňavostí pyšní

STŘIH:

..a na louce je stínů několik

-to dva jdou ruku v ruce pospolu

jen škádlí se (ona má na uších pár višní)

..a jemu vlasy v slunci zlátnou

Je to mžik

Když pohled jejich dosáhl až k nejvyššímu vrcholu

..a poté sjel až do nitra jich samých

 * nemusí spát – protože životem jdou pospolu

* nemusí ústa otvírat - z hloubky své čerpají 

* nemusí znát – co znát chceš z nepoznaných

* nemají otázky – a tak se neptají

*

..ona jen pozorně než pozorněji naslouchá 

tlukotu jeho hrudi

a pak se dychtivě než dychtivěji zadívá..

a ví, proč bohatší jsou víc než ten nejchudší z chudých…

**