Struny, na které už nejde hrát

Necítím soulad, harfa našeho vztahu přestala hrát,
už je to jen o tom, kdo má méně rád.
Struny se chvějí, tóny ale znějí cize,
my dva už nejsme párem,
jsme ztělesněním krize.

Vzdalujem se jak mraky nad obzorem,
jsme černí pasažéři lásky, chycení revizorem.
Bez jízdenky na prodloužení našeho vztahu,
hážeme zbytky naší lásky na podlahu.
A těžkým kramflekem rozdupáváme poslední střípky našich pout.
Dovol mi jen naposled tě ve vzpomínkách toho hezčího obejmout…