Životní láska

Probuzen něžným políbením,
paprskem slunce májovým,
zas začíná shonu nové dění,
snad dnes mi život napoví.
Nový den se ze tmy rodí,
sny se zdaj být ztracený,
když po ulici tiše chodím,
vypadám dost zmatený.
Přemýšlím si nad svým žitím,
co nového mi přinese,
zda-li život ještě cítím,
než mi ho smrt odnese.
Ještě kousek Tvojí lásky,
chtěl bych trochu ochutnat,
než mé tělo zdrcnou vrásky,
a pokryje mě zemní chlad.
V rozpuku je vždycky prima,
svět se zdá být veselý,
po podzimu přijde zima,
a to se nikdy nemění.
Dej mi ještě políbení,
ať vím, že tady ještě jsi,
byli jsme si zaslíbeni,
já jenom Tvou lásku chci.