Milovat neskutečno

Chci zbavit se toho břemene,
ať uhasne marný sten!
Srdce mám stále plamenné,
však miluji pouhý sen.

Kolik už bylo těch hrdinů
z představ, filmů a knih?
Jim všechny zrady prominu,
však v reálu padá sníh.

Umím toulat se myslí mimo svět
cizím příběhům se dát,
ale ne na živých lidech lpět
a umět se opravdu smát.

Kdy vznesla se pouta ze země
aby kroužila kol vzdušných zámků?
Proč skutečnost probíhá beze mne,
proč málokdy lidi chápu?

Možná, že si to zasloužím
navždy stranou stát
jen doufám, že až jednou zatoužím
budu schopná své srdce dát...