To, co asi nepochopíš

Nevím, jak ti říct, vše co chci

protože nechci ublížit tobě ani nám

Snad propadáme se do ticha propasti

že připadáme si každý tak sám?

Velká slova šeptaná do tmy

jsou tak hlasitá jako to, co k tobě cítím

Však neslyším tvou ozvěnu

nevím, jestli tvé srdce ještě kdy chytím...

Tluče ještě v té milé schránce,

která je jen obalem od toho nádherného uvnitř?

Pokud ano, prosím, vrať mi ho!

Chci jen slyšet něco pěkného...tak pst...nekřič!

Nekazme to krásné, co může být

beru všechnu vinu na sebe, slyšíš?

Já bojím se, že už mě nebudeš chtít...

kéž bych aspoň jednou věděla, co si myslíš!

Odpusť mi i to co jsem neudělala

i to že se tu před tebou tak ponižuji

nikdy bych to před nikým neudělala

ale ty...tebe miluji!!!

Tak miluj i ty mne...