Květina

Květina voní,
tvá slza se roní.
Já ti ji utírám,
květinu ti podávám.

Úsměv tvůj znám,
když se tě ptám.
Zda muže ze mě uděláš,
a ty se jen podíváš.

Chci usínat v náručí,
jenom a jenom tvém,
co mi srdce poručí,
to bude tvým snem.

Ty tvé oči září,
já listuji v kalendáři,
ať se lidem daří,
až budeme staří.

Miluju tvé vůně,
co se bytem lynou,
když srdce stůně,
už nechci jinou.

A já zase miluji tvou,
když ráno vstávám,
chci býti jedinou,
když polibek ti dávám.