Tvé jméno

Když se ráno probouzím
s úsměvem na rtech
(jen pozůstatek krásného snu)
zjeví se mi přes očima
aniž bych to snad chtěla.

Když se hlásí poledne
a já pozoruji prázdný talíř
nedoufám
že se to během dne změní
(už jsem si zvykla).

Je se mnou stejnou dobu
jakou ukrajují ručičky z hodin
visících mi nad hlavou
(provokujíc nenáviděným tikotem)
už pár let.

Když pak večer uléhám
těch sedm písmenek nedá mi spát
zoufale se koušu do rtů
(jen malá kapka krve)
nakonec je potkávám i ve snech.

Když se v noci budím
zmateně těkajíc očima
(docela vyděšená)
tvé jméno mám

V hlavě pořád.