V letním žáru poledního slunce
procházím městem..
Všude je klid a horké ticho..
Letmými pohledy
míjím se s lidmi
a..
Hledám Tě..
S touhou aspoň na okamžik..
Spatřit Tvou tvář..
Scházíš mi..
A z těla ztrácím
ten krásný žár..
Volám Tě..
Vrať se mi..
Chci znovu sálat..
.
.
Jsi oheň - co žár můj rozdmíchává..
Jsi síla - co křídly štěstí ve mě mává..
Jsi dar - jsi to - kde život můj mi smysl dává..
Lásko..
ta báseň je razítko na moje city ,dnes jsem měl podobné pocity a ty jsi to tak krásně napsala !!
16.05.2008 01:41:00 | Belmon
...oni nás mistři stále přesvědčují , že lásku nemusíme
hledat , protože , je stále v nás a je nezničitelná a
my jí nikdy nemůžeme ztratit , tak ale na druhé straně jsem četl , že láska je hlavně ten druhý , protože , jedině , přes něj můžeme tu lásku poznat ...
Jinak je to moc pěkná básenka a mi se líbí , jako všechno co výjde ze tvé duše...Jirka
15.05.2008 14:45:00 | kavec