Vyznání...

,,Zapomínám dýchat,
kde je nebe, kde je zem,
je ráno nebo den?
Slyším tvůj nádherný smích,
krásnější než vše,
co krásným se dá nazvat,
cítím tlukot tvého srdce,
jež prostupuje mnou jako vítr pavučinou.
Vidím úsměv ve tvé tváři,
který patří mně a na mne září.
Vnímám slova tvého hlasu,
jakoby zněla z mého těla.
Prosím!. .
Bože!....
Zastav čas!
Co bych dala za vteřinu jedinou s tebou navíc strávenou,
svůj život,
svou duši ztracenou…"