prokouslý spodní ret

vykotlaný pahýl
troska mého těla
směrodatně obešel
tvůj přístav naděje
slzy z výtahové šachty
ano, takhle jsem to chtěla
svlékni si obličej
nikdo jiný už se nesměje
nahmatej dekadentní puls
paneláku mojí duše
a prosím, trochu nadšení
ne tak přeanglicky, suše
kráčej po mých skráních
jak neodbytná moucha(miláčku)
a já pak tiše bez emocí
vezmu plácačku...