Opět
Bělounké pápěří poletuje vzduchem
já sedím pod stromem nepřítomná duchem
nebe si nasadilo paruku bílou
já cítím jak strom mne zásobuje silou
květiny omamně voní já sním o lásce.
O té co rodí se v hlavě
v oblasti hadího mozku
dána nám do vínku před miliony let,
je stará jak svět a přesto stále nová
vymýšlí nejkrásnější slova jaká jsou.
Miluji tě, chci být tvou.
Komentáře (0)