Potřebuju tě!

Nejradši bych zastavila čas,
zbývá mi toho tak málo,
osud co skrýval se v nás,
všechno se zdlouhavé a nudné zdálo,
už nejsem dítě,
a nikdy jím nebudu,
osud mi zakrátko zpřetrhá nitě,
ty nitě mého osudu.
Slzy mi po tváři tečou
a já myslím na tebe,
ty jsi teď s jinou slečnou,
hledáš cestu do nebe.
Krev mi teď po rukou stéká,
a toho mám dost,
proč ona, ani není tak hezká,
a probodla jí vlastní kost.
Teď ležím tu na zemi vedle vás dvou,
jediné co jsem chtěla mám -
zemřít rukou svou,
být navždy vedle tebe
a to teď právě mám.
Získáme spolu nebe
a navrátí se k nám
ruka Boží jež slzy z tváří mi stírá,
chci s tebou být a tebe tu mám,
však ON praví, že je tu pro mě jiná díra
... a peklo mi ukazuje.
Tak chtěla jsem tě mít
navždy do skonání,
teď nesmím s tebou být
těžké litování,
možná měla jsem tě nechat jít,
nechat s jinou žít,
teď ležím vedle tebe,
celé tělo mrazem zebe,
snad ještě šanci mám,
že nejdu k vám,
že navrátím se zpět,
na pozemský svět
a tebe nechám s ní,
konec našich dní.
Pukne mi srdce žalem,
ale zapomněla bych málem,
že nejsem jediná,
kdo z nás dvou srdce už nemá...