Opuštěná

Sedím sama u stolu pro dva,
zrovna se rozednívá, přišla jsem včas,
snad se dnes pokusím navázat přátelství nová,
ne, vlastně víš, že to neudělám, zůstanu sama zas.

Tak sedím sama u stolu pro dva,
v kabelce Tvou fotku, abys mi byl blíž,
odněkud z dálky sem zaznívá hudba,
pomalá, tichá, však Ty víš.

Sedím sama u stolu pro dva,
před sebou poloprázdnou sklenici,
netuším, co všechno už jsem vypila,
možná se ráno probudím s opicí.

Sedím sama u stolu pro dva,
přemýšlím o životě bez Tebe,
jednu představu vystřídá druhá,
vidím všechno a přesto mám oči zavřené.

Sedím sama u stolu pro dva,
"Smím se zeptat, vy někoho čekáte?"
"Ne, to je v pořádku", odpovídám,
ale myslím, že to ten barman stejně nechápe.

Sedím sama u stolu pro dva,
na klíně stále kabelku s Tvou fotkou,
sedím sama u stolu pro dva,
na město pode mnou padá tma...