Moje první...
Anotace: Není co dodat =o)
Není den,
kdy bych si na ni nevzpomněl.
Moje první láska.
Na tu nejraději vzpomínám
a ve chvílích, kdy jsem sám
se zpět časem vydávám
a všechno to krásné znovu prožívám.
Krušný je poté návrat do reality.
Vrátit se zpět do míst,
kde ticho hraje stereo.
Člověk se musí s realitou sžít,
i když občas to jde těžko.
Musí se ode dna odlepit
a světem vzpřímeně kráčet
a doufat, že narazí na duši stejně postiženou,
která chtěla by těžký a trpký osud s ním snášet.
Komentáře (0)