Bloudil jsem krajinou ...

Bloudil jsem krajinou
Jen matně osvětlenou
Myšlenky melancholické mně napadali
Já je bez zábran naplno prožíval
Ty prožitky kamsi do hlubin nitra sestoupily
V těch hlubinách světlo modrobílé vstříc mi svítilo
Barvu postupně na žlutooranžovou měnilo
Já odhodil bázlivost svou
Rázně se vydal tím směrem
Po cestě dlouhé náročné já spatřil
TEBE
Ty jsi tím světlem byla
TEBE já miloval aniž jsem si to zpočátku plně uvědomoval
a milovat tě budu stále…