Už mohu jen odejít
Už mohu jen odejít
Anotace: ... o tom, když se dostanete na konec
ale tento je navždy poslední.
Můžeš věřit - ani jeden nelže,
tím v duši mé snad se rozední.
Vím, že jsem Ti srdce nutil,
ale já vážně měl Tě rád.
Tak jen marnou láskou zahltil,
jsem své srdce napořád.
Možná půjdu o dům dál,
jen abych Tebe neviděl.
Větru co by kolem Tebe vál,
bych z hloubi duše záviděl.
Našla si už cestu svoji,
já však stále hledám.
Mé srdce jen pozvolna se hojí,
nikdy už ho neprodám.
Našel jsem svůj vlastní svět,
z něhož není úniku.
Já nehledám cestu zpět,
jen vyčkávám svého zániku.
Komentáře (9)
Komentujících (9)
Doporučit
Tisk
Pěkně napsaná básenka s jistými emocemi. Cítím jistý smutek, ale zároveň oddych - jen můj názor. Spíše cítím jisté porozumění. Ale ty nečekáš a nečekej na záník, Tebe ještě čeká sposty pěkného, čeká Tě "nový žítovt", s novou láskou a třebas větším štěstím. Moc ti to přeji. Měj hezký den.
28.05.2008 06:16:00 | NikitaNikaT.
Nepřipadá mi zoufalá,,
je konstatující
a uvědomující si a tak je to správné,tak to má být,,,malý Jardo
24.05.2008 10:39:00 | takova
už nejsi žádný malý Jarda, který by kvůli neopětované lásce dělal zoufalé činy...
a přeji abys nemusel psát ani zoufalé básně :-)
23.05.2008 22:12:00 | Popelka
Nemám ráda verše, které bolí
každý má nějakou ránu, někdo dvojí
však naděje se nevzdáváme
znovu vstaneme a do boje se dáme
23.05.2008 19:38:00 | SZN