Třicet centimetrů může být víc než sto mil...

Tak se ptám co ty,
ale tebe já nezajímám,
a co víc, děláš drahoty,
já sám, přitom s tebou usínám.

Jsme si tak blízko ,
přitom tak daleko,
cítím se citově nízko,
jsem dosti na měkko.

Třicet centimetrů mezi námi,
celkem malá vzdálenost,
však připadám si býti za horami,
či za řekou přes jíž není most.

Usínám vedle tebe v jedné loži,
známí pocit, jenž vystihuje tu chvíli,
jsem bodán sta miliony noži,
a ztrácím veškerou usmiřovací píli.

Tohle je pocit, co mám zaryt navždy v hlavě,
bolí mi tato vzpomínka kdykoliv se objeví,
nejde se jí zbavit zas tak hravě,
smutek se mi ve tváři projeví.