Nesnáším je miluji

Nesnáším je miluji

Nesnáším ten způsob, jakým se mnou mluvíš
i ten okruh lidí, na kterém si lpíš.

Nesnáším tvou velkou ruku a ten prsten na ní,
stejně tak i jakým způsobem, tiskneš tu mnou svou dlaní.

Nenávidím, když se díváš a hraješ svoji hru,
když držíš svůj obličej ledový jak kru.

Nesnáším tvůj úsměv a nevím, co znamená,
stejně tak, když držíš své rty někdy veselá jindy kamenná.

Nesnáším tvůj odlesk z očí, který mluví z nitra
i ten čas, kdy čekáš na odjezd časně z jitra.

Nenávidím to, jak tančíš, jak držíš mé tělo
i svou vůli, neboť nebyl čas, kdy by se mi do tance nechtělo.

Nenávidím, když říkám nesnáším, neboť to znamená, že miluji
a nesnáším, když nenávidím, neboť tím neskutečně zbožňuji.

Ze všeho nejvíc nesnáším, že tě nedokážu nenávidět,
protože tě musím milovat i toužit po chvíli tě vidět.