Tři slova nám osudná

ta propast
/ty víš která/
se čím dál víc prohlubuje
...
pozdravy jakoby
doléhaly
už jen z dálky...

nechci bejt tebou
drásána uvnitř

protože ty necítíš jak to bolí
.
.
falešná oslovení
falešný všechno kolem nás

falešný zvuky
normální člověka
...
kamínek cinká o zem
a těžce se ti polyká

nechci
aby ses dusil
...

nedělej
to nám oboum
nebo jednou
zlobou
propadnem se
až na dno týhle
propasti
ale až tehdy
když ty uznáš za dosti
...

slyšeli jsme toho už dost
a teď když je
noc se krásně třpytí hvězdy

a jedna padá do těhle sraček
a sem to já
a nic s tím nechci dělat

...pozdní příchody
/nebo vůbec/
teď na rozpisu dne visí pořád
.
.
tři slova
mám tě rád už ti nemužů
dál žrát

začni něco dělat

ne,protože chci já
ale proto,že chceš ty