Milovat

V samotě. Věčně poztrácená
jak roztržené korálky.
Vyslovím slova, co jsou němá
a odfouknu je do dálky.

Procházím jmelím. Někdo píše.
Dopis schovávám pod peřím.
Ale ne. Snad to sen byl spíše.
Na dobrý den už nevěřím.

Bohatě stačí. Snůška citů
vše dobré temně zasněží.
Proč zůstává, když nechci ji tu?
A kdy už konečně udeří?

Nikdy, ah, nikdy. To mě trápí
více, než kdyby někdy snad.
Abych už mohla milovati,
abych už mohla milovat.