Bez tebe

Dlouhé čekání na krátký rozhovor,
čas ruší tikání a v srdci zraje bol
samoty večera při červnovém západu

Napustím vanu a smyji smutnou chvíli,
aby až k ránu jsme se probudili,
slunce v nás rozžehlo den

Pak začnu krást, očima jak len,
políbení, co lakotíš
A namoutě! Už vidím tě…

Jdeš ke mně blíž
a naše rty
jemně poutem ohně zamykáš

Ano Ty, co pro mě
máš přehršel
něžných dotýkání

Včera nepřišel
Však ve mně je
a v ranní rose probouzí se do svítání naděje