Prázdný pytlíček

Dávám ti dávám, bereš si sám,
z pytlíčku lásky, kde už nic není.
Prázdno na dně, samo si pláče,
slzy se ve smutek mění.

Směju se, hladíš mi tvář,
v umělém štěstí, nechtěla jsem být.
Srdce mi bije falešným rytmem,
vinu chce ze sebe smýt.

Oči uhýbají, bereš mě za ruku,
duše praská, krvácí ve mně a já…
Slova, co chci říct, nemůžou ven,
vím, že pravda je občas zlá.

Klepu se, líbáš mě na ústa.
city nadávají, chtějí ti ublížit.
Pan Strach je odhání pryč,
nejde to, umí se proplížit.

Díváš se, mluvím a zraňuju,
tvé srdce umírá, puká bolestí.
Ten pytlíček je opravdu prázdný.
Ty odcházíš zpět…na svoje rozcestí…