Vrať se mi

Vrať se mi

Vrať se mi moc mi chybíš,
tvůj dech tvé obejmutí,
však ty víš!
Chtěla bych aby se to vše vrátilo
i když by mi to zase hodně ublížilo.
Nic mě nezajímá hlavně až jsem stebou!
Prosím osud až se smiluje nademnou.

Mé srdce krvácí ty to nevidíš,
avšak ne jednou mne brečet uvidíš.
Chci tě vidět se zase smát,
tvůj úsměv na rtech znát.
Tak moc mi chybí,
jako nic,
prazdnotu cítím čím dál víc.

Tvůj pohled je tak chladný,
proč?vždyť vždy byl tak úchvatný.
Nevnímám nic,
ani křik okolo nás
v duchu se jen modlim otče náš.
Modlím se aby vše bylo jako tenkrát
a v duchu si to říkám nespočetněkrát.
Skus si to jaké to je,
i když se nikdy nevžiješ do mé role.

Chci tě mít zase vedle sebe,
a cítit tu tvou vůni z tebe.
Tvůj letmý dotek na rukou
a procházení tou nádhernou tmou.
Chybí mi vše co jsem stebou zažívala,
a jen tak si užívala.
Doplatila jsem na to láskou
mé sdrce chřadne vráskou.

Netušil to ani jeden z nás
že to bude vše tak narás.
Nechtěla bych to vrátit zpět
protože to bylo krásne jako rozkvetlý květ.
Jako trny které mě bodají stále,
a nepřestanou jen tak náhle.

Jdu se projít kde jsme chodívali,
a tak krasně si spolu povídali.
Byli jsme sami jen ty a já,
což mi teď chybí když jsem sama.
Stebou jsem se nebála ničeho,
teď se bojím skoro všeho.
Chybí mi ta tvoje ochrana
jako vysvobozující lana.
Vrať se mi toužím po tom čím dál více,
mé oči se lesknou jako hořící svíce.

Dávám ti sbohem,
dochazí mi naděje,
mé srdce tou chvílí hoří v plamenech.
Sbohem můj milý,
mi tak přívětivý.