Extravagance

Co právě cítím
Je těžko slovy říct
Když teď myslím
Jen na tebe
A nic víc
Večer plný nadějí
Polibků a něžných slůvek
Co šeptalas mi do ucha
Teď v hlavě se mi prohání
Když vím, že rozum tě zas vyhání
A mezi námi už nic víc nebude
Možná přátelství
Možná nenávist
Avšak co dals mi je nadevše
Jsi víc než všechny rozepře
Co můj rozum v sobě stále nosí, stále má
Jak mě vnímá společnost
Matka sestra přátelé
Nezáleží mi na tom víc
raději pojď do mé postele
A přitul se ke mně blíž
Nejde to
Jen o tobě sním
Jsi jako přelud
Sen co teď mám
Sen, ke kterému kousek sebe možná dám
Je to blbost
Blábol blud
Teď mám v sobě trošku stud
Ale možná myslím má to být
Je to pud
Co žene mě stále dál a dál
A nenechá mě jen tak lehce spát
A proto, proto musím
Tento dopis pro tebe
Teď bez mezer a bez mysli jen tak lehce psát
A říkat si jak moc jsem tě miloval
Nikdy si ho nepřečteš
Neexistuješ…