Bozmoc

Každý den
krátký okamžik.
Každé ráno,
letmé pozdravení.
Nikdy víc,
jen pár slov prohozených.

Divokost v srdci cítím,
snahu dál se ptát.
Jazyk však v křeči vězí,
nedokáže otázky klást.

Stojím opodál a sleduji,
každý její pohyb zbožňuji.
Její smích mě přivádní k extázi,
její hlas mě uvádí v déja vú.