Soud

Soud

Konkursem X neprošel jsem dál,
avšak mé srdce se nikdy nevzdává,
na mezi příkré vlahý vánek vál,
ten který nemá prachy navždy vyhrává.

Svou lásku krásnou uměleckou,
miluji silou světového básníka,
ona jest mojí velkou romantičkou,
od bohatých pánů zní pak jenom kritika.

On nesmí postoupit a zvítězit,
myšlenky má hříšně nebezpečné,
bes řečí musíme ho odstranit,
avšak on cítí blaho nekonečné.

Nelze se stavit lásce převeliké,
penězi mocí a svatým majestátem,
chtěli mě lháři krutě odsoudit,
jen ať jsem pro ně nebezpečným vrahem.