Čas tří otázek

Nohy máš dlouhé
jak šňůra napnutá
z brna do djakarty

jsi kobra svinutá
s kapkou jedu na rty

které pak skvostně rudé
chutnají po ovoci
jsem zajatcem tvé noci
a zas tě vidím všude

jak tehdy v burgasu
to když jsi ze mne pila
žíznivá lilith
bílá
jak oči v úžasu

jichž vítr ledový
počtvrté dotkne se

co rozum nesnese
to ústa nepoví

Je ticho zkalené
jak po výbuchu etny
v němž rozjiskřené flétny
temné a vzdálené

ptají se každé ráno
kdy jazyk rozváže
myšlenky spletené:

Miluješ?
Ne ne ne

Miluješ?
Možná že...

Miluješ?
Ano Ano!