o štěstí se dají psát krásné básně a nemusí přímo na něj padnout ani slovo... tohle je důkaz
24.06.2008 22:23:00 | drsnosrstej kokršpaněl
Můj táta fotil taky rád
přírodu a lidi.
Odpoledne odešel tolikrát,´
jiní umělcům závidí.
Utíkáme před svými běsi
do svého úkrytu.
Většinou nás cosi děsí
a je to v zákrytu.
Asi teď z jedné vody načisto napsaný nepovedený
text, který asi napovídá tvé básni. Je v něm i
něco autobiografického, jako u jakéhokoliv auto-
ra, takže nic nového pod sluncem.
16.06.2008 12:24:00 | jehlaspichlas
...miluju obilí..zlaté..když ve větru vlní se a v modrém oceánu..plave..
12.06.2008 15:05:00 | Iva Borecká
Na lehání je lepší louka...ale zlatý pole má taky něco do sebe...připomíná léto...a nejenom to...
11.06.2008 21:05:00 | Veru
Krásná... kdyby nebylo ošklivo, tak bych do obilí zamířila... ale i představu jsi mi vykouzlila příjemnou. :o)
11.06.2008 16:45:00 | labuť
Letní básnička nádherná,
ječmenem šimraná
se usměje,
k dnešní pohodě přispěje.
11.06.2008 09:14:00 | s.e.n
. . . a všechno zahaleno v oparu letních vůní ječmenného pole,vlčích máků po mezi a heřmánku co mezi vším se prochází aby si prohlédl bělostné sukénky kopretin . . .
11.06.2008 08:26:00 | rolon