Má drahá...Miluji tě

Každý veče se nahýbám k posteli,
abych tě mohl líbnout na tvou krásnou tvář...
Sundám šaty a přisednu si k tobě...
Otevírám okenici za krásného nočního klidu,
jenž tě tak krásně uspává...

Každé ráno kdy mi příjdeš říci jak se mám,
se mi rozbuší mé křehké srdce, které je jen tvé,
jsem tvůj oddaný rytíř ikdyž třeba smutné postavy,
ale tvůj...

Večer za úsvitu přijíždím k tvému království,
měsíc mi osvětluje cestu k tvé komnatě,
kde zase se zavřenýma očima odpočíváš...
ležíš na krásné posteli obklopenou dokola voálama,
zase jsi na mě marně čekala, abys mě mohla spatřit...

První poslední bych ti já darovat chtěl,
ikdyž sice mám jen tebe a sněhobílého koně,
pro tvou krásu, bych se nechal roztrhat...

Každým večerem, kdy jsem u tebe...
Ti šeptám do tvého ouška, jak moc...Tě miluji...