Pro tebe, lásko

Skryti v temnu spícího domu ....
...konečky prstů toulám se po tvém těle ....
zrychluješ dech , nebráníš se tomu ,
a já z hlavy vyháním nepřítele ....

Ten co mi pořád našeptává
"měla bys být víc ostražitá ,
je jako ostatní , marná sláva ,
a co je dnes, se zítra už nepočítá ...

Nechci ho chvíli vnímat
nechci teď na něj dát ....
Chci dál tvou vůni vdechovat
a na strunu lásky hrát ....

Umírat touhou z polibků
co horké jsou jako láva...
Ať rozum mlčí...v duchu prosím
když tělo se hlásí o svá práva ...

Skláníš se ,lásko, nade mnou
a najednou mizí zlé stíny
jediné tělo zrozené z dvou
na světě já a ty , a nikdo jiný ....

....a ráno ? Budík troufale ukřičený
odhrne z nás teplou peřinu spánku ...
...tak ještě pusu ...pak začnou ranní směny ..

Milováním jsme popsali další z života stránku ..