.
.
...jestli já na tebe jednou zapomenu
nikdy už nebude nikdy...
to ty sis mě tenkrát vyhlíd
a já se rozhodla dělat ti ženu
...jestli mě jednou pošleš pryč
nebude už nikdy tolik víry
protože já jen tebou sílím
ale když chceš klidně mě znič
...a jestli mi jednou zbyde jen ticho
naslouchat budu vděčně a tiše
(to že jsem tě mohla aspoň slyšet
a chvíli doufat ve tvůj příchod...)
.
.
...ono asi nikdy nejde zapomenout , já se snažím už aktivně dva roky a jsem furt na nule , jinak básenka moc pěkná Jirka
16.06.2008 08:49:00 | kavec
zastavila mi najednou všechny myšlenky a přinutila mne číst pomalu, vážně a znovu; myslím, že obsahuje a předává hodně pocitů
12.06.2008 22:30:00 | drsnosrstej kokršpaněl
no, on je to dopis, jako většina toho co sem kdy napsala - takže ten konec odpárat nešel a nejde, naopak tam být prostě musí
ale díky - a dyby sis to chtěla recitovat, klidně na ten konec zapomeň :o)
12.06.2008 19:25:00 | hanele m.
škoda té posledni sloky, nelibi se mi tam, je tam dle meho jaksi nadbytecna,ale ten zacatek je skvely...
12.06.2008 19:19:00 | saddova