Tichá řeč
Tichá řeč
a Ty mlčíš najednou...
mé tělo chvěje se jak vích
a hvězdy náhle blednou.
Jsi tu se mnou sám,
pohledem mě hladíš jemně,
dech zrychlený mám,
Ty víš, co se děje ve mně.
Cítím vůni Tvojí kůže,
stejná zůstala na polštáři,
jemně jako lístky růže
dotýkám se prsty Tvých tváří.
Mlčíme, neříkáme nic,
naše těla mluví za nás
a mihotavé plamínky svíc
nepustí k našim touhám mráz.
Tak proč se tak chvěji...
Komentáře (8)
Komentujících (7)
Doporučit
Tisk
Zdá se ti být dlouhá každá vteřina,
vnímáš jen pouhá těla rozechvělá,
ať voní louka, či měkká peřina,
vždycky Tě má a Ty jsi to tak chtěla.
15.06.2008 20:30:00 | zzlatý
Tak se mi to nějak slilo, snad ty verše rozpoznáš! I slova se mi spojila, nevím proč! Měl jsem to tak pěkně pod sebou...
14.06.2008 15:58:00 | Kozoroh 1
Díky, děvče, za tuhle básen! Je nádherná a já zase na chvilku zapomínám na vše, co mne trápí a tak trochu se opičím po Tobě!Dát to jako samostatnou báseň si ještě netroufám, ale jako koment to snad ujde! Vždycky se mi v telce líbilo, když na určité téma museli veršotepci něco rychle spíchnout! Na psancích si teď dáš počet slov a ono Ti jich to tolik vygeneruje. Je docela zábavné a taky těžké zkusit z nich dát něco souvislého dohromady, tak různorodá jsou, ale je to výzva!Koukni, co jsem spáchal tady! A to jsem si všiml jen pár slov a nasál tu atmosféru...
Kdyby se tak tím dalo živit, jsem boháč!
A práce by mne bavila...
Svou řečí beze slovzas spolu hovoříme samotě kopem rov,a tiše si tu sníme,že k sobě patříme,a Tvůj zrychlený dech,když se tak hladíme,Ti dává krásy cech...Neříkej, Lásko, nic,jenom ze svého čelazaplaš chmury, nic víc!Tvé bělmo se tak běláa na pozadí tom něžné plaménky očíjak jasné hvězdy jsou,až hlava se z nich točí...
14.06.2008 15:56:00 | Kozoroh 1