Smrt,bolest a Láska

°

Dost jsem se vyděsil
(Bože ta povídka . . .)
Snažím se dedukovat stav příčin
. . .
Tak blízká jsou tenata
okolo všude klademe je sami
(pak tvrdíme,že to ta zlá smrt)
Já nic nedávám jí za vinu
Ani to nelze . . .
když ona jediná vládne mocí
jak zbavit nás utrpení
které je nad naše síly
a doprovází nás na cestě k Bohu
. . .
Ale kdo nad tím přemýšlí . . . ? . . .
A kdo ji pozdraví . . . ? . . .
Když ona vyjde si jen tak
. . . na procházku . . .
Myslím,že to je docela vlídná a hodná paní
a myslím,že bude i docela hezká
možná,že až ji potkám
. . . pozdravím . . .
a potají se za ní ohlédnu
Možná mi zamává . . . prostě jen tak
jako že jsme známí
(provázela na poslední cestě i moji Blanku)
a dobré vztahy se vždy mají pěstovat
. . .
Dost jsem se vyděsil
Víš
ta Tvá povídka . . .
Tolik připomíná mi nedávné loučení
. . .
Ale je dobře i o tom si číst
Tak ji tam prosím ponechej
. . . a nemaž ji . . .
I z ní živočišně čiší
. . . L Á S K A . . .

°

Bolesti žen
rány nastokrát prosténané
Z milování když zůstane jen slza
tajemství před dětmi skrývané
. . . do dlaní . . .
do trpkých úsměvů
když překvapena stojí u dveří
a snaží se pochopit
nepodařený škleb
co ze všeho jen zbyl . . .
namísto radostného úsměvu

Bolesti žen
jak větrem orvaný květ
opuštěné kopretiny
tam na samotě pod lesem
kde rojí se to tajemnými stíny
a ona stojí ve své bezradnosti
u dvou postýlek
v nichž složena je její Láska stejně
. . . jako její duše a její krev . . .
Už se ani neptá kam že zmizel
ten dávný čarokrásný sen
. . . i s mužem . . .
kterému dávala se v naději
že zítra bude třeba líp

Tak schovává si útržky a zlomky všeho
co dobrého ve vzpomínkách ještě zbylo
. . . pod polštář svých nocí. . .

Ach bolesti žen
Jak jen sejmout těžké břímě žalů
co snášet jim je . . .
a musí je vléci sebou
. . . celým životem . . .
jako matka Kuráž na trakaři

°

Miluji Tě . . . ! . . .
. . .

Pohleď
tady je moje ruka

. . . a tady
kytka lučních květů
s dlouhým stéblem trávy

Miluji Tě . . . ! . . .
. . .

Vím
těžké je uvěřit několika slovům
co ráno najdeš pod polštářem
. . . ale věř . . .

Opravdu Tě miluji . . . ! . . .
. . . Tebe
a s tebou, i tu
která potají tam někde pláče
. . . po nocích . . .

Je vůbec možné nemilovat ženu . . . ? . . .

Že jsem zvrhlý blázen . . . ? . . .

Buďte blahoslaveni Vy všichni
. . . chudí svým duchem bez srdce a bez tušení
jak život vést v naději a v Lásce . . .

Slyšíš . . . ? . . .
Já miluji Tě . . .
. . . a miluji Vás všechny . . . ! . . .

°