Už nikdy....

Na šedivém nebi jsou jenom ty mraky.
Šedivé, černé, jako moje duše taky.
Čas plyne dál a dny se vlečou, mé slzy po tvářích pořád tečou a vzpomínám.
Na to co bylo tak krásný na lásku, co dělala z dvou lidí blázny.
I přes všechnu tu bolest cos mi způsobil
i přes tu krákou chvíli cos tu byl
i přes ty trpký chvíle, vzpomínám, sním a miluji Tě
směle dál.
Nemůžem být spolu,
už nikdy se to nevrátí, už jen proto, že s Tebou nevím co dělám.
čas ty chvíle zatratí a vítr odvane pryč,
všechno, všecičko bude fuč.
Ale ikdyž bude třikrát konec světa,
ikdyž už budu pod zemí,ikdyž Tě budu pořád tak šíleně milovat už nikdy z mých úst neuslyšíš:
"Lásko vrať se mi"!