Láska vs přátelství

Teď život je krásný
A já jsem šťastný
Neboť super kamarádku mám

Už mám chuť žít
S dívčinou být
Jsem rád že je obě znám

Jedna krásná?
Druhá sladká?
Obě jsou obojím

Martina má princezna
Jitka sladká líbezná
Lásky se již nebojím

Obě v něčem podobné si jsou
Chtěl bych být s tou i s tou
Každá má půlku srdce mého

Milá Martino
Teď píšu na živo
Básničku krátkou, jen pro tebe
Ty jsi mé srdíčko, zavolám do nebe

Koloušku, Martinko, spřízněná dušičko
Jsem rád, že ty máš u sebe to moje srdíčko
Srdíčka mého polovinu celou
Kdysi řekl jsem: Staň se mou ženou
Však až příliš pozdě poznal jsem, co v tobě mám
Teď za tebe ďáblovi svou duši dám

Jsi nejlepší človíček na světě celičkém
Proto říkám ti své problémy se srdíčkem
Nejspíš i ty cítíš to podobné
Bo i ty mi říkáš problémy obdobné
S tebou jsem šťastný a veselý i když nejsi má
To že na světě nejlepší jsi řekne každý kdo tě zná
Jsi moje dušička, můj malý andílek
A já už stárnu, nejsem už snílek
Už poznávám neblahou krutost života
Jen ty znáš podstatu slovíčka ochota
Jen tebe považuji za kamarádku do deště
Místo aby lekla ses, půjdeš se mnou ještě
Půjdu s tebou až na světa kraj
Protože vím, kde skrývá se ráj

Máš ho schovaný za svoji hrudí
Proto máme být na co hrdí
Máš ho schovaný pod svými prsy
Však schovalas jej příliš brzy.
Jsem rád, že jsi jej zas obnovila
A při trápení jsi se mnou byla
Slzy jsi mi utírala
Tys snad moudrost spolykala
Ach Martinko, před očima mi dospíváš
Cítím to pokaždé když se mnou ven chodíváš.
Je to krásné, však ale i smutné
Vždyť dospíváme, když je to nutné
To jsem si vždy přál, abychom dospěli
Bez téhle věci bychom přátelství neměli.
Tedy měli, však ne tak hluboké
Ani tak krásné, jak pláně široké
Nevím kdy vrátím ti to, co pro mě děláš
Když už mi nevadí že pusu mi nedáš.
Když už mi nevadí že mne nemáš tuze ráda
Tak vím že mne máš ráda za nej kamaráda
Říct díky nestačí zdaleka ne
Hloupý je ten, kdo takhle tě odbyde
Proto jsem rád že máme jeden druhého
Že sednem si ven i za dne chmurného