Pro Tebe, Míšo

Není to nic víc než jen noc
kdy se stal zázrak
Není to nic víc než jen noc
kdy jsem se naučil žít
a nehodný holky
co lehají naznak
viděly nebe
ale ne srdce zazářit

tehdy jsem pochopil málo
ale stačilo to abych se smál
tehdy, a vím, proč se to stalo
jsem už nikoho víc nehledal

Ty jsi však kráčela alejí tympán
nejistě a tiše
Ty jsi však kráčela alejí tympán
a došla až sem
a Měsíc pak patřil NÁM
jak se to píše
když sklouzlas' mi po ruce
jak voda co spláchnout chce Zem

tehdy jsem nalezl svatost
a hřálo mě že o tom vím
tehdy jsem zahodil starost
že jsem jen člověk a nevím co s tím

Nad Rybnickým kostelem jdou mraky
a z polí sálá teplo
Nad Rybnickým kostelen jdou mraky
a Tvůj úsměv už znám
teď neříkám nic
ale jako by se řeklo
teď jen jsem, dýchám a přísahám

tehdy když vdechlas' mi život
tehdy jsem pochopil že tě mám rád
a od té doby se mi vždycky líp žilo
to že už nemusel jsem se ničeho bát