Rozchod

Dnes jsem se rozloučil s životem navždy,
špatně si připadám, mám pocit vraždy.
Nevím co stalo se, co bylo špatně,
asi jsem pozadu, nevnímám jasně!

Když jsem Tě opustil zanechal samotnou,
pěšky šel jsem, kam nohy mne zanesou.
Nevím kde skončil jsem, měl jsem jen vzpomínky,
vzpomínky krásné, však téměř mne minuly.

Na zemi louže je veliká, prší snad?
Ne, to slza má. Láska je vzácná,
těžce se zabíjí, nedám ji, jen ta mne posílí.

Lehl jsem do trávy, poslouchal ptactvo,
chtěl jsem se uklidnit, vše bylo marno.
Copak jen můžu žít, s bolavým srdcem?
Vyplakat řeku, být veselým brachem?
Nemůžu, nechci, já miluji Tě,
nemůžu, nechci – ach, obejmu Tě?

Síla má tryskala, z té lásky vroucí,
ta je teď zhášena, život ji rdousí.
Skutečnost přišla, událo se,
nemůžu vysvětlit, nač umírá se.

Já jsem však zemřel, na lásku prohranou,
sám jsem ji zabil, nechtě a náhodou.
Přestože já jsem zde, chodím a dýchám,
nežiji, jen přežívám.