První "rande"

Déšť, prší,
tak začíná většina příběhů,
ale tohle byl fakt - dva
hřeší,
po schodech dolů
jdou, spolu,
usednou
naproti - téměř,
vlastně téměř k sobě.
Dvakrát latté, poručí on
a nabídne i tobě
westku - ice
chutná jako bonbón
(jeden spolužák říkal)
teď neví, co dál,
oči mu těkají,
asi se bál,
proužek dýmu stoupá výš...
Nervózní slova
kouše se do rtu (ona)
nemůže a nesmí blíž.
Chtěl bych to zkusit,
řekne (podlehl tomu rentgenu)
a ona?
Čekala na to, ale teď se lekne.
"Někoho mám,
(tak proč je tu s Ním?!)
sliby nedávám."
(přizná si pravdu?)
Usmál se rozpačitě
on... (její srdce se zbláznilo)
vlastně Ty
(přiznávám, bylo moje)
je to o nás,
skoro před rokem - my!
Dvě kytice zatím dala jsem
do váz.
Narozky, svátek... děkuju, lásko.
Ale tys věděl už tehdy,
že budeme spolu,
první "rande" bylo
s příchutí mentolu.