Nejde to

Jako med na chlebu
Těším se na autobusy
Vyzdobené školní nástěnkou
Na dlouhé cesty nočními dálnicemi
Kde se světla rozpíjí jak kaňky
A havraní vlasy jsou všudypřítomné

Nerozumím jim
Nedokážu se do nich vsáknout
Drží betonovou bariéru režimu
Na přívěsku od klíčů u černého mobilu
Který každou chvíli zazvoní
A oznámí konec

Život uvnitř odpluje na širé moře
Bez plachet a bez vody
Tam do Montrealu
Kde zlaté listí nemá konce
Zbyde jen naděje
Zoufale se chvějící na dně sil

Proč to nemá cenu?
Lano se přece nikdy nepřetrhne
Má velkou hlavu
Přesto se všechno mění před očima
Je to nad slunce jasné

Nejde to.