Jen ta slova

Jen ta slova,
zapsané dialogy,
věty, co bychom si jinak nemohli říct.
Ale cosi chybí jim…
Milovaný rukopis na dopisním papíru,
co ještě voní po Tvých prstech.
A stránky plné bílých sedmikrásek,
namalovaných modrým inkoustem.
Číst ho stále znova,
tisknout k srdci listy papíru,
a pak je převázané modrou stuhou
vrátit na dno klavíru.
Mysli si co chceš, já jen namočím si pero,
co stopy po sobě nechá na kousku papíru,
na němž stojí věčné „Miluji Tě“,
s malou kaňkou, napsáno Tobě na míru.