Dívka

Dívka která,
je stále neustále,
sama doma,
uprostřed v obrazu,
mimo děj ztracená,
okolního života,
záhada bledomodrého světa,
kniha se roztrhla,
květina na zahradě rozkvetla,
mince dopadem na pult zazvonila,
směnka není proplacená,
nikdo na zvonek nezazvoní,
pusu na tvář jí nedá,
nepřinese rudou růži,
tmavomodrý motýli,
kolem tebe létají,
kde však jsou ti,
na létajících strojích báječní muži,
ve které hospodě zůstali,
pod zámkem zavřený,
žádné zprávy,
zmizeli sami,
všichni se tiše vytratili.