Zbabělost

Proč sem se bála,
tenkrát ti říct,
že sem tě znala
bez slov na rtech tvých?..
Proč sem jen stála,
jako solnej sloup?..
Proč sem se smála,
když smutek rval duši mou?..

Když slunce zašlo
a ty si šel spát.
Mé světlo zhaslo
zbyl tu jen fáč
na moje rány
těch všedních dnů
na moje šrámy falešných snů..

Vím že si myslíš,
že čas všechno spraví
to není pravda
čas rány nikdy nezahojí..

Zbydou tu jizvy
do srdce vyrité
a taky skutky v mé duši ukryté...