Strach lásky

Nechtěl jsem, aby ses mi smála,
když chtěl jsem říct ti Miluji tě,
to by si mi ráno dala,
...a já umřel bych kvůli tobě.

Tak jsem celé roky mlčel,
když míjel jsem tě na chodbách,
v duši jsem však strašně skučel,
...umíral jsem kvůli lásce.

Stále a všude jsem tě viděl,
na ulici, u mě v domě!,
byl to můj lásky úděl,
..já bláznil jsem z tebe.

Teď jsem však šťastný,
jak nikdo nikdy,
teď je teprve svět krásný,
...ty sama si mě oslovila.

Naše prsty jsou spleteny,
já stále nevěřím,
naše osudy spojeny,
...láska, ne TY si mě udělala šťastným.

Teď jen děsím se chvíle,
kdy kvůli mně, mé obyčejnosti,
řekneš, že už déle,
...chceš se rozejít.

...Musím se hlasitě smát,
nad tím, jak jsme hloupý,
musím ti vysvětlení dát,
..a tak vyprávím.

Je vážně komické,
jak stále se bojím,
když tě nemám, že se mi vysměješ,
kyž tě mám, že mě opustíš,
řekla jsi, že jsem blázen,
a já ,do tebe'
a ty ,já taky lásko má obyčejná'
a smáli jsme se mně i nám,
ruku v ruce,
..mířili jsme vstříc osudu...
..ať je jakýkoliv...
...proč zbytečně se trápit budoucností...
...když teď je teď...
..teď jsme spolu, tak jsem šťastný!