Ironie

Miliony polibků utrápenou dívku,
statisícem slibů, tisícemi díků.
Vidím ji tady, srdce má probodnuté dýkou,
vidím, jak ten lhář, objímá tu druhou.

Moře slz, potoky prolité krve
ze srdce probodnutého skrz, jen kvůli té druhé.
Probrečené měsíce, probdělé noci...
Proč to ta dívka dělá? To kvůli té druhé přeci!

Miliony těl bez duše, tisíce zlomených srdcí,
proč se to všechno děje? Kvůli těm druhým přeci!
Záplavy vychrtlých dívek, potoky kapek na hubnutí,
Ten kdo to vymyslel, zasloužil by nakopnutí.

Vata místo jídla a stejně strčí prst skrz krk,
Za tohle všechno může jeden hloupý kluk!
To proto, že ta druhá zdá se hubenější,
kost a kůže, to je teďka nejpěknější!