Denis

Možná je to láska,
A možná jenom sen.
Snad Ty si ta kráska
A já tvůj Andersen.

Dívám se Ti do očí,
Do těch modrých potůčků,
Ty se radši oddálíš se slovy
Měj se broučku.

Seděla v tom koutě,
Četla jeho básně,
Přemýšlela o životě
A o jeho kráse…
Najednou ji napadlo,
Proč vlastně žít.
Kvůli lásce,kráse,zklamání?
Stejně může odejít.

Odejít a kam?
Jemu do náruče?

Dívka neví,
Smrt pro ni bude lepší….
Představila si ty jeho hnědé oči,
Snad jen s něho se jí hlava točí
V tom cvakla klika
A dveře se otvírají
V těch dveří je Denis,
Snad jiného není……….