Pro lásku...

Jen tiše pláče za nocí temných,
už není slyšet její smích.
Kdysi šťastná a veselá byla,
jen pro jednu jedinou věc žila.

Tou věcí byla láska její,
však teď zbylo už jenom snění.
Už nemá nic, jen tu iluzi,
která zmizí vždy, když se probouzí.

A pak přijde zas ten krutý svět,
na křídlech motýlích chtěla by uletět.
Nikdy se už nevrátit do těch míst,
kde zklamaná a zlomená musí žít.

Den za dnem tiše ubíhá dál,
nikdo nevidí dívčin skrytý žal.
Tvářit se statečně a nic nedát znát,
že šťastná je každý den musí hrát.

Zvědavé otázky a soucitné pohledy,
raději schovává se, to nesnesla by.
Lítost oslabí už tak dost bolavé srdce,
úsměv nepravý a zas jen prázdné ruce.

A tak to jde dál, třeba dalších tisíc let,
za tu dobu možná stihne se změnit svět.
Jen ona nejspíš bude stále stejná,
životem zklamaná, a tak raději němá.

Nač mluvit, říkat tak prázdná slova,
bez kouska citu opakuje je zas a znova.
Z bytosti lidské stala se loutka pouhá,
a však jedna věc zůstává - touha.

Neutišitelná, všudy přítomná,
je ta touha její, tak bláhová.
Toužit po lásce, možná i štěstí,
však aspoň snít se snad ještě smí.

Jediné, co už teď zbylo jí,
jsou sny, však ona se nebojí.
Pak už nic nebude, dobře ví,
lituješ? Pokaždé ne ti odpoví.

Co mělo se stát, nechť se stalo,
bylo toho hodně či málo?
Přesto nic nevzala by zpátky,
snad jen, aby nebyl tak krátký.

Ten čas, kdy v iluzi bláhové žila,
přesto aspoň na chvíli šťastná byla.
Předtím než se tak krutě probudila,
je to její vina? Kéž s ním by byla.

Však už pozdě je, prokletá zůstává,
chránit ho? Vše udělá pro svého anděla.
Bytost milovanou neopustí, nad ní bdít,
stále bude, dokud srdce jeho bude bít.

Ač ona už naposled vydechla,
jednou její příběh každý bude znát.
Příběh jedné dívky, víly či anděla?
co nic a zároveň všechno věděla.

Pro lásku i ty hory přenáší,
pro lásku, jež je pro ni vším.
Pro lásku, která jí nepatří však,
pro lásku, z níž přechází zrak.

Zemřela, již mnohokrát,
stala se andělem, už je to tak.
Přesto pro něj navždy tu zůstane,
chránit nikdy ho nepřestane.

Odešla…
…pro lásku...

Marky