Broskev

Rostou dvě broskve na stromě,
jedna pro tebe,
jedna pro mě.
Jsou lahodné,jsou sladké,
jsou na větvičce krátké.
Lehké je je utrhnout,
lehké je je sníst,
ovšem uprostřed narazíš na pár tvrdých míst.
Pecku zahazuješ za hlavu,
jako naši lásku kterou jsme vykřikovaly do davu!
Já chtěl jsem i to jadýrko z pecky,
ty zničila si moje idee všecky!
Mělo to být lahodné a sladké,jako ta broskvička,
z lásky nám nezbyla ani trošička.
Milovala jsem tě,nevím co se stalo.
To poslední slova tvoje byla,
umřít se mi chtělo!
Strom již je bez broskví,plevelem obrostlý.
Žádný zahradník už ho nezachrání,
jako lásku k tobě ztracenou z nenadání.
Už je pozdě vyčítat si chyby,
porušila jsi však všechny svoje sliby!
Nemám ti to za zlé,
pomodli se za nás padlé.
Padlé za lásku,kteří měli srdce na vlásku.
a někdo jej přetrhl!!