Jeníček a hvězdy
Spadla mi hvězda do vlasů, stáli jsme v němém úžasu
- já a můj jeníček – pod klenbou hvězdiček.
Když světla dnů počala tonouti v tmách,
na rty dosedl třpytivý hvězdný prach.
Jeníček dotkl se mých rtů, aby prach jemně smetl
a svými polibky mi potom život vdechl.
Mléčná dráha hřála naše těla, již žádná hvězda nesvítila.
Potom i sám měsíc zavřel oči, mlhovinou běželi jsme bosí.
Střípky nejžhavějších hvězd tančily po kůži
leželi jsme na mýtině plné sladkých ostružin.
Hvězdy padaly na naše těla
………………………..a potom každá z nich tiše oněměla.
Přečteno 401x
Tipy 4
Poslední tipující: Najla, danaska
Komentáře (2)
Komentujících (2)