Proč?

Proč je těžké milovat a proč je těžké zemřít?
Proč je v téhle době tak strašné lásce věřit?
Proč když člověk miluje, zas tak rychle ztrácí,
proč se všechna radost ze života vytrácí?

Proč když láska pro člověka tolik znamená,
já se cítím hrozně zničená?
Proč když mám být šťastná a být u tebe,
proč hledím každý večer smutně na nebe?

Proč nedržím tě za ruku a jen počítám hvězdy,
proč si vlastně přeju, aby to bylo jako tehdy?
Proč toužím po tom, být zase ve tvém obětí
a přeju si, aby to bylo navěky?

Proč stýská se mi a moc mi chybíš,
proč mám pocit, že mi něco dlužíš?
Proč jsi pořád nenašel cestu ke mně,
a proč je tolik prázdna ve mě?

Proč si tolik citů ve mě zanechal
a zpátky za mnou rychle nespěchal?

Proč jsem si jen myslela,
že dotkla jsem se tvého srdce
a proč jsem hloupě věřila,
že ozveš se mi přece?

Proč je láska tvrdá a zatraceně bolí?
A proč když je taková, já o ní stále stojím?